Michi se vrátila z dovolené,s Marion Christu po telefonu přemluvily ať nekončí a my pracovaly určitou dobu ve třech.Náhle Brigitte "onemocněla",prý dostala angínu a bude doma cca 1 měsíc.Zhruba 2 týdny bylo vše vpořádku,Christa měla vždy ranní,já odpolední a tak to už zůstalo,když přestala normálně pracovat.Spoustu věcí,které jsme jak s Brigitte,tak první týdny s ní dělaly dohromady,tím myslím hlavně mytí černého nádobí a nádobí z bufetu nechávala na mě,takže jsem najednou měla 70% práce.Potom se Brigitte jakože vrátila,ale měly jsme vždy směny napsané tak,že jsme se nepotkaly.Tedy až na 1 nebo 2 dny v měsíci,kdy jsme od 12.00-15.00 pracovaly spolu.Několikrát,když jsem přišla do práce,jsem se ptala,kdo byl předešlý den,když jsem měla volno odpoledne v práci a jestli už mi řeknou pravdu,ale pokaždé mi řekly že Brigitte.Už mě unavovalo a vadilo mi to věčné lhaní,protože jsem znala její styl práce a teď bylo vše od nádobí,přes popelníky,lahve až po celkový úklid jinak.Jela jsem se tam 3 krát podívat a vždy sbírala nádobí a uklízela Lizi,která když jsem se jí druhý den zeptala,kdo byl místo mě v práci,také odpověděla že Brigitte.
Tak to šlo pár měsíců v jejichž průběhu na mě tlak neustále stupňovaly.Dostávala jsem čím dál více černého nádobí na které jsem byla sama.Když jsem přišla z 30 minutové přestávky na většině stolů bylo špinavé nádobí,které jsem neměla kam dát,protože oba vozíky byli zaplněny dalším nádobím,takže jsem začala chodit pouze na 10 minutové přestávky.Naschvál se přede mnou Marion a jedna pracovnice z oddělení zeleniny bavily o tom,že určitě beru drogy,když to všechno stíhám,čímž mě zahnaly do kouta,protože jsem věděla,že když zvolním,tak budou mít důvod mě vyhodit.Našla jsem na regále v místnosti,kam mají přístup pouze zaměstnanci peníze,tak jsem šla za Anitou kam je mám dát,jestli do boxu na trinkgeld a ona řekla abych si je nechala,když jsem je našla,tak jsou moje(nenechala jsem si je),nebo mi Marion dala větší množství čokolády.Když jsme odcházely,tak mi řekla ať si ji nezapomenu takovým způsobem,že jsem ji tam raději nechala a hned u šaten přišla zástupkyně vedoucího obchodu,která chtěla vidět moji tašku a po prohlídce u které byla i Marion se na sebe kysele podívaly a poprvé bez pozdravu na rozloučenou odešly.To už mi bylo jasné,že použijí všechno,aby mě odtamtud dostaly.
Byla jsem už ze všeho totálně zdeptaná,když se mě přítel začal vyptávat na práci.Sice mě to překvapilo,protože se o to nikdy nezajímal,ale byla jsem ráda,že se můžu konečně někomu svěřit a vše jsem mu řekla.Po pár dnech nastoupil mladý kuchař Mario a podle toho jak se choval a vše pozoroval mě napadlo,že ho tam nasadil oblastní šéf.Mezitím se chování ostatních změnilo.Vypadaly špatně,naštvaně,prostě bylo vidět,že mají problémy a mě napadlo,že se šéf konečně dozvěděl o jejich chování a přístupu k práci a dostaly vynadáno.
Potom přišel šok.Zaslechla jsem jak se baví o tom,co jsem šéfovi všechno řekla a nedokázala pochopit jak je to možné,vždyť o těchto věcech jsem se bavila pouze s přítelem.Nedala jsem najevo,že jsem to slyšela,přemýšlela o tom a začala mi docházet změna chování mého přítele a jeho vyptávání se i na detaily.On,kterého roky nezajímalo co dělám,ze mě tahal informace,aby je mohl předat mému šéfovi.Tomu jsem nechtěla a nemohla uvěřit.Jak je možné,že se znají?Potkali se náhodně,nebo šéf mého přítele vyhledal a proč,co chce vědět?Proč mu přítel vykládá vše co jsem mu řekla?Měla jsem spoustu otázek na které jsem nedokázala najít odpověď a začala si v následujících dnech pozorně všímat jeho chování a toho co říká...