13.12 jsem přišla do práce s tím,že paní Christophové,jednatelce společnosti oznámím,že smlouvu neprodloužím a dohodnu se s ní na čerpání dovolené,ale nebyla v práci.Na schodech jsem potkala Míru,našeho dalšího vedoucího,tak jsem to řekla jemu.Později za mnou přišel a řekl mi,že paní jednatelka má dovolenou,ale přijde zítra do práce a staví se za mnou.Když v sobotu přišla,tak se mě ptala na důvody o kterých jsem já ale nemohla mluvit,protože jsem věděla,že jsme odposlouchávány,tak jsem jen řekla,že je to z osobních důvodů.Ona mi na to řekla,že jsou s mojí prací spokojeni a nabídla mi práci na jiném úseku,nebo brigádu,ale to jsem musela z pochopitelných důvodů také odmítnout.Můj cíl byl jediný,skončit tam pokud možno bez úhony a zbavit těch co po mě už rok jdou.Odpoledne mi vedoucí Míla řekla,že budu v práci ještě v neděli,potom příští sobotu a pak už budu čerpat dovolenou.Měla jsem před sebou ještě tři dny práce a přemýšlela o tom co bude.Nepředpokládala jsem,že se stane něco teď o víkendu na směně se Zbyňkem i když jsem poznala,že ho také dostali a on podlehl jejich manipulaci.
Když jsem v neděli přišla do práce,okamžitě mě do očí udeřila změna chování těch,co byli do té doby v pohodě.Jejich pohledy směrem ke mě a řekla bych až určité nepřátelství mě zarazili.I když jsem spíš počítala s tím,že se něco stane na mé poslední směně s Lubošem viděla jsem že přituhuje a znervozněla jsem.Když jsem ale viděla,že je Zbyněk v pohodě trochu mě to uklidnilo.Pořád jsem si o něm totiž myslela,že je to fajn kluk a bylo by mi líto se v něm zklamat.Pracovala jsem,přemýšlela o změně chování mých převážně kolegyní a vážně uvažovala o tom,že se zeptám,co se stalo.Nakonec jsem nad tím mávla rukou,protože jsem věděla,že mi pravdu stejně nikdo neřekne(stejný scénář už jsem znala z Merkuru,kde ze mě udělali feťačku)a navíc jsem si říkala,že pokud mě někdo odsoudí na základě polopravd,lží a manipulací,tak mi nestojí za to se jím zabývat,tím spíš když to byl můj poslední den na této směně.Pro zpřesnění:podle narážek na druhé směně jsem pochopila,že si myslí,že mi někdo pomáhá a navíc že jsem za děvku,protože měli informace,že jsem si podala inzerát i když to ve skutečnosti vždy skončilo maximálně u povídání si u kávy v restauraci.Takže jsem předpokládala,že se tyto informace přenesly i na tuto směnu
Den se blížil ke konci já se rozhodla se Zbyňkem promluvit.Chtěla jsem mu to sice říct u auta,ale protože si posledních několik směn našel vždy důvod aby mnou neodešel,odhodlala jsem se mu to říct přimo na prodejně i když jsem věděla že nás odposlouchávají.Řekla jsem mu,že si všichni myslí,že mi někdo pomáhá,ale opak je pravdou,že to má tak jen vypadat a ať si přečte můj blog na idnes,že to pochopí i když jsem nenapsala všechno,víc mu zatím říct nemůžu,protože jsem tady pořád ještě zaměstnaná,ale určitě se za ním stavím a vše mu vysvětlím.K autu se mnou samozřejmě nešel,tak jsem mu popřála šťastné svátky a upřímně řekla,že jsem s ním ráda pracovala.Od té doby se začal psychoteror stupňovat,ti co mě sledovali se už neskrývali,měla jsem je doslova pověšené na zádech,což bylo nejrazantnější a navíc nové v okolí vesnice kde žiji a standardně i když už otevřeně při nakupování a v pizzerii,kde jsem byla s kamarádem .
Sobota 21.12 začala pohodově,Luboš byl přátelský,ostatní celkem taky,až mě napadlo,že je to klid před bouří.Lidí chodilo dost,ale taková šílenost jako před pár týdny,kdy i Luboš říkal,že tolik nákupů ani nepamatuje,to nebyla.Přesto k nám poslali Lenku na výpomoc.Seděla ve skladu,polepila pár krabiček a odešla.Potom opět přišla polepila pár krabiček a protože jsem se chystala na oběd,se mě zeptala jestli jdu na personálku a jestli si beru polévku.Když jsem řekla,že na personálku jdu,ale polévku si neberu,poprosila mě jestli bych ji mohla přinést polévku na moji stravenku.Dala mi kbelíček a já šla pro jídlo.Smažené žampiony pro mě a hovězí polévku s játrovýmí knedlíčky pro ni.Tady musím zdůraznit,že jsem vegetariánka a tak jsem si raději v práci polévku nikdy nedávala,protože jsem si nebyla jista,že ji nevaří z kostí i když bylo napsáno třeba zeleninová.Den se blížil ke konci a mě bylo podle reakcí ostatních jasné,že se nic nestane,když jsem uviděla,jednoho pracovníka ostrahy,bývalého policistu a sympatického člověka se kterým jsem si občas povídala.Začali jsme se bavit o vánocích,co nakoupil on s manželkou,co já a když jsem se přes ingredience na cukroví a bramborový salát dostala k vegetariánským řízkům,které kupuji v kauflandu viděla jsem,že mi nevěří,což mě zarazilo.Popřála jsem mu vše nejlepší s tím,že toto je můj poslední den v práci a když se zeptal,jestli už něco mám,tak jsem raději odpověděla neurčitě i když jsem už práci s konkrétním datem nástupu měla domluvenou.Poslední den dopadl dobře,tedy až na to divadlo s játrovou polévkou,u kterého nevím komu,nebo čemu mělo sloužit.
Tentokrát se spokojili s tím,že ze mě v práci udělali děvku,lhářku, možná i feťačku a já mám strach co bude dál.Jsem si jistá,že můj český mobil také odposlouchávají(poslední měsíc,když volám na čísla,která nemám uložena,tak mě na druhém konci cca15 vteřin nikdo neslyší),takže i vědí,kam nastupuji do práce.Když jsem jela na pohovory,tak moje auto,které je krátce po servisu s baterkou absolutně v pořádku ani neškytlo,bylo absolutně mrtvé a když jsem to po minutě zkusila znovu,nastartovalo bez problému.Světlo v kuchyni,které jsem dřív mohla ovládat na oba vypínače poslední týden fugovalo pár dní pouze na jeden a teď pouze na druhý vypínač a tak přemýšlím,jestli mi můžou v celém domě vyřadit z provozu elektřinu,tak jako mi vyřadili auto.
Někdo z Merkuru,bohužel nevím kdo po mě jde a nejraději by mě viděl na psychiatrii,nebo na hřbitově.Vím jen,že má peníze a nechutné praktiky a že se ten psychoteror,jak v mém soukromém životě,tak v další práci bude opakovat